Bezlepkově v Kodani

Ani nevíte, jak jsem se těšila až vám konečně zase sepíšu nějaký cestovatelský článek. Nějak mi poslední dobou nebylo cestování přáno a přes 2 roky jsem v zahraniční nebyla (ale za to jsem poznala hromadu nových míst po ČR). Letos na jaře jsem si řekla, že už prostě musím někam vyrazit, jelikož mi cestovaní opravdu hodně chybělo. Chtěla jsem po delší době někam do tepla. No… nakonec jsme vybrali Kodaň . Překvapivě tam ale bylo lepší počasí než tady, takže ve finále opravdu můžeme říkat, že jsme jeli za teplem.

Co se týče bezlepkového jídla, tak to ve mě v Kodani budilo dojem, že tam o bezlepku nemají moc dobré povědomí. Je možné, že tam třeba žije málo celiaků/alergiků a nemají potřebu to tolik řešit. Alergeny v jídelním lístku jsem neviděla ani v jedné restauraci. Naštěstí jsme si ale udělali menší přípravu před odletem a našli jsme pár restaurací, kde jsem se mohla najíst i já. Pojďme to vzít od začátku.

Restaurace

La Galette

Naše první kroky po příletu do Kodaně mířily do restaurace La Galette. Je to trochu ironie, že jsme hned po příletu do Dánska šli do francouzské restaurace . Tuhle restauraci jsme měli na seznamu už před odletem, protože tam dělají bezlepkové galetky z pohankové mouky. Restaurace je v centru, zhruba v polovině cesty mezi Rundetaarn a Tivoli. Je ale trochu schovaná ve vnitrobloku.

Působilo to tam na mě hodně přátelsky. Kromě nás tam byli nejspíš asi jen známí pana majitele. Na menu mají spoustu druhů slaných galetek a obsluha mi potvrdila, že jsou všechny bezlepkové. Vybrala jsem si galetku s vejci a slaninou. Jídlo bylo dobré, ale doporučila bych vám to tam spíš třeba na brunch než na oběd, jelikož galetky tolik nezasytí. Odkaz na stránky restaurace najdete tady.

Restaurant Tight

Další restaurací, kterou jsme měli na seznamu už před odletem, bylo Tight. Otevírají v pět hodin, takže jsme tam vyrazili až k večeru. Měli jsme štěstí, protože jsme záhy zjistili, že bez rezervace je docela těžké najít místo (rezervaci si můžete udělat i online přes jejich rezervační systém). Na večerním menu měli celkem pět jídel a u většiny bylo možné si požádat o bezlepkovou nebo veganskou verzi (v menu je přímo napsané, u kterých jídel je bezlepková verze možná).

Vybrala jsem bezlepkový burger a byl fakt výborný. Nebudu přehánět když řeknu, že to byl nejlepší burger, který jsem jedla . Cenově je tahle restaurace dražší než první zmíněná. Celkově jsou ale restaurace v Kodani hodně drahé a je téměř nemožné aby se tam dva lidi najedli třeba za 500 nebo 700 Kč. Tenhle kulinářský zážitek za to ale stál. Odkaz na stránky restaurace najdete tady.

Landbageriet

Když jsem si před odletem zjišťovala informace o Kodani a Dánsku celkově, tak jsem všude četla o jejich výborném sladkém pečivu a hlavně o vyhlášených skořicových šnecích. Rozhodla jsem se, že prostě musím v Kodani najít pekárnu nebo kavárnu, kde budou dělat i bezlepkovou verzi. No a taky jsem našla .

Pekárna Landbageriet je kousek od Rosenborgu. Dělají tam veganské a bezlepkové pečivo (jen pozor, ne vše je bez lepku). Měli tam obrovský výběr bezlepkového sladkého pečiva a musela jsem se hodně držet, abych to tam celé nevykoupila. Mají i různé druhy bezlepkových chlebů a housek. Byli jsme tam chvíli před zavíračkou, a to už tam na mě čekal jen jeden jediný poslední skořicový šnek (samozřejmě to musel být osud).

S nákupem jsme si šli sednout do zahrad botanické zahrady, které jsou kousek a neplatí se tam vstupné. Na pohled jsem se bála, že bude těsto tvrdé, ale nebylo vůbec. Šnek byl fakt výborný a rozhodně se musím naučit péct podobné. Největší radost jsem měla ale z toho, že i jako celiak můžu ochutnat tuhle dánskou klasiku. Odkaz na stránky pekárny najdete tady.

Paludan Bog & Café

Dalším bodem na mém kodaňském bucket listu bylo navštívit typicky kodaňskou útulnou kavárnu. Poslední den nám dopoledne začalo trochu pršet, takže nastal ideální čas do nějaké kavárny zapadnout. Kousek bylo Paludan Bog & Café, které mělo dobré recenze. Hned jak jsem tam vstoupila na mě začala dýchat ta vyhlášená hygge atmosféra. Bylo tam zrovna poměrně rušno a chvíli trvalo než přišla řada na naší objednávku. Když jsem ale přišla k vitríně s dorty, tak bylo vše odpuštěno, jelikož zrovna měli i bezlepkové brownies .

Obchody

Na obchody v Kodani moc dobré vzpomínky nemám. Byla jsem ráda, že máme kousek od hotelu Lidl, protože jsem si myslela, že to bude jistota. No… bohužel nebyla. Lidl vypadal jinak než u nás a nebyla tam žádná bezlepková sekce. Stejně tak ani v místním supermarketu Meny. Zkoušela jsem aspoň hledat všude možně po supermarketu, jestli někde něco bezlepkového nezahlédnu, ale moc úspěšná jsem nebyla. Nikde jsem nenašla ani jedno jediné bezlepkové pečivo.

Nakonec jsem v Lidlu našla aspoň krekry a v Meny měli nějaké bezlepkové knäckebroty. Začala jsem si zase o trochu víc vážit toho, že u nás už máme bezlepkovou sekci skoro v každém větším supermarketu. Nicméně bezlaktózovou sekci jsem v Lidlu viděla, tak je jen možné, že prostě třeba v Dánsku moc celiaků nežije a není to tam tolik rozšířené.

Ještě jednou malou nevýhodou je to, že tam mají spoustu svých lokálních výrobků. To je pro místní určitě super, ale bohužel to znamená, že na většině výrobků je složení jen v dánštině, což mi ještě víc ztěžovalo se ve výrobcích orientovat.

Hotelové snídaně

Aby článek nekončil negativně, tak bych určitě ještě chtěla vyzdvihnout naše hotelové snídaně. Byl tam totiž samostatný „glutenfree & lactosefree“ koutek. Sice byl malinký, ale to bohatě stačilo. Nejlepší byly bezlepkové bulky, které byly samostatně zabalené (takže nehrozila kontaminace) a chutnaly, jako čerstvě upečené. Taky tam byly cornflakes, vločky, sušené ovoce s vločkami a bezlaktózový jogurt.

Kodaň je město se svou vlastní jedinečnou atmosférou a určitě vám doporučuju tam vyrazit. Tak snad se u dalšího cestovatelského článku potkáme dříve než za dva roky!